Daša DulinováSebeláska? Vnitřní dítě? Kdysi jsem nevěděla, o co se jedná. Byly to pro mě úplně cizí pojmy. Také proto, že jsem se prostě neměla ráda, a především jsem si to vůbec neuvědomovala. Jenom jsem často slýchávala ze svého okolí, že jsem na sebe moc přísná, tvrdá atd. Od svého vnitřního dítěte jsem byla vlivem různých událostí odpojená, nevěnovala jsem mu pozornost, nepečovala jsem o něj.
Dost o mém vnitřním dítěti a mé lásce k sobě vypovídalo už to, jak jsem kdysi vypadala a jak jsem žila. Nekonečná únava, žádná životní energie, skoro nulová přítomnost radosti. To vše jenom poukazovalo na zanedbané dítě uvnitř mně. Neměla jsem o tom tehdy ale ani potuchy.
Díky různým prožitkům jsem se od té doby však v této oblasti hodně posunula. Potvrdilo se mi, že je lepší určitou věc jednou zažít než stokrát slyšet či číst.
Byl to krásný sen a léčivý zážitek zároveň. Probudila jsem se s velmi příjemným pocitem. Sen mi pomohl si něco uvědomit, na něco se rozpomenout a také mi ukázal, jak se některé věci v mém životě mají.
Nahlédněte nyní pod pokličku mé práce se sny. Na svém příkladu vám ukážu,
- jak může práce se snem vypadat a z jakých základních kroků se skládá
- jak může sen souviset s tématem lásky k sobě
- jak i vy můžete se svými sny pracovat a prostřednictvím nich objevit cestu ke svému vnitřnímu dítěti a sebelásce
- jak sen může léčit
4 základní kroky práce se sny
- Zápis snu
- Rozbor snu
- Vyvození závěrů
- Akce – následná reakce na poznatky ze snu
Dále následují jednotlivé kroky práce se snem, který jsem si pro sebe nazvala „Setkání se sebou“.
1. ZÁPIS SNU
V článku Jak si pamatovat sny píši o tom, jak si vést snový deník. Stránka nalevo je vždy věnována popisu snu, stránka napravo by měla být věnována výkladu snu. Na levý list svého deníku jsem si zapsala následující řádky.
Její rodiče mi jí potom svěřili s žádostí, ať jí doprovodím domů. Cestou ze školky domů jsme narazily na davy lidí sedících v hledišti posazeném ve strmém svahu. Něco se tam dělo. My dvě jsme byly nahoře a bylo potřeba se dostat dolů. Děvčátko našlo řešení OKAMŽITĚ. Objevilo skluzavku pro děti, sklouzlo se po ní a bylo dole. S lehkostí a radostí si hned našlo svou cestu.
Na řadě jsem byla já. Skluzavka byla jenom pro děti, byla pro mě moc malá. Nabízelo se řešení sejít po boku svahu, kde se zdála být schůdná cesta. Bylo však potřeba slézt po kamenech dolů, bylo to strmé, dostala jsem strach. Pak se objevila cesta zezadu, zaradovala jsem se. Jenomže tam bylo spoustu bláta, bahna, nechtěla jsem se ušpinit.
Pak mě napadlo vylézt zezadu do hlediště a sejít dolů hledištěm. Jenomže bylo plné lidí. Prosila jsem je, ať mi uvolní cestu, ale nikdo mě neslyšel a viděla jsem jenom spoustu nohou. Byla jsem z toho úplně nešťastná.
Musela jsem tedy počkat, až událost skončí a hlediště se vyprázdní. Měla jsem však strach o holčičku, jelikož jsem jí dostala na starost a ona zůstala dole sama a už nějakou dobu na mně čeká. Když sešlost skončila a lidé odcházeli, povedlo se mi se dostat k děvčátku. Bylo v pořádku, čekalo na mě a řeklo mi, že už se nudilo. Obejmula jsem ji a byla jsem šťastná, že se nám povedlo se shledat.
2. ROZBOR SNU – jedna z možností, jak na to
Se sny se dá pracovat mnoha způsoby. Já jsem při své práci s tímto snem zvolila možnost svůj sen sdílet s druhým člověkem. Sen se mi zdál v období, kdy jsem mívala individuální sezení s jungiánským terapeutem, jejichž obsahem byla práce se sny. Na dalším sezení jsem s ním svůj sen sdílela.
Terapeut mě kladením otázek naváděl na důležité věci ze snu a při svých odpovědích jsem si postupně sama přicházela na význam snu. Nepodsouval mi své názory ani návrhy na výklad.
„Jediný člověk, který může váš sen vyložit, jste vy sami. Druzí mohou mít více či méně cenné vhledy, ale jen vy můžete posoudit, zda s vámi tyto vhledy rezonují, nebo ne.“
Již po probuzení mě samotnou hned napadlo, že to malé děvčátko reprezentovalo moje vnitřní dítě – tedy malou Dášenku ve mně. Terapeut mi to potvrdil.
Když jsem mu svůj sen vylíčila, jeho první otázka byla, jestli se věnuji nějaké rukodělné činnosti. To kvůli těm ručně vyráběným závěsům, které se ve snu objevily. „Teď ne“, odpovídám, „ale jako malá holka ano“. Když jsem psychologovi začala po krátkém uvažování jmenovat, co všechno jsem jako dítě dělala, vyráběla, nestačila jsem se divit. „Jak jsem mohla zapomenout?“, ptala jsem se sama sebe.
- Vyšívala jsem výšivky, které jsme měli doma zarámované a které zdobily zdi bytu.
- Pletla jsem svetry, které jsem s oblibou nosila. Byla jsem samouk.
- Vyráběla jsem z vlny bambule, kterým jsem dotvářela obličej a různé kloboučky.
Do té doby jsem si byla jistá tím, že nic moc neumím, když jsem uvažovala o tom, že bych chtěla něco kreativně tvořit rukama. Sen mě navedl a pomohl mi si vzpomenout a najít víru v sebe.
Když mě dále terapeut vyzval, abych popsala blíže barvu závěsů, vzpomněla jsem si, že je to přesně barva akordeónu, na který hrál můj táta. Sen mi připomněl mé hudební nadání. Jsem pořád začátečník, začala jsem se učit na piano až jako dospělá. Baví mě to a přináší mi to radost. Sen mi možná měl naznačit, ať na to nezapomenu a pokračuju v soukromých lekcích.
Musím říct, že jsem byla ze snu „Setkání se sebou“ nadšená čím dál, tím víc. Po návratu domů ze sezení jsem si do deníku na prázdnou stránku napravo dopsala poznatky a vhledy. Při své závěrečné analýze jsem si vyvodila závěry a zapsala si je.
Tip pro vás
Není nutné hned začít s individuálními sezeními. Co se týče práce se svým snem prostřednictvím sdílení s druhým člověkem, začněte tím, že o něm povíte blízké osobě. Klidně i někomu, kdo vás zas až tak moc dobře nezná. I to může zafungovat. Takové sdílení bývá velmi užitečné, protože druhý člověk si často všimne věcí, která vám můžou unikat.
3. VYVOZENÍ ZÁVĚRU – cenné vzkazy nejen pro mě
A jaké závěry mi z rozboru snu „Setkání se sebou“ vyplynuly? Co se mi sen snažil sdělit a jaké vzkazy mi přinesl?
- Ve snu jsem dostala jasné doporučení „dovést své vnitřní dítě domů“ – propojit se se svým vnitřním dítětem. Dopomoct mi k tomu mělo uvědomění, co mě jako dítě bavilo, co ale dnes již nedělám a měla bych začít.
To, co každého z nás jako dítě baví, poukazuje na přirozené talenty, dále na vnitřní bohatství v nás, které máme se světem sdílet a v neposlední řadě ukazuje to, kde hledat zdroje radosti v životě.
- Další snové doporučení tkví v tom, dělat věci s lehkostí a radostí. Nevytvářet si zbytečně problémy, překážky, nepodléhat strachům, výmluvám. Tak jenom ztrácíme čas a vzdalujeme se sami sobě. Děvčátko ze snu si našlo řešení situace okamžitě, sklouzlo se s nadšením dolů.
- Řešením je pohled dovnitř, kde se ukrývají naše poklady existence v tomto světě. Jenom tak lze najít v životě štěstí. Tam je veškerá láska, kterou tak často a donekonečna hledáme vně a očekáváme od druhých lidí. Uvnitř můžeme také obejmout dítě v nás, které na nás čeká. Jako jsem já obejmula malé děvčátko, když jsme se v závěru snu znovu shledaly.
- Život v matérii, kariéra, workoholizmus (i když nechtěný), neschopnost nastavit si své hranice a říkat „ne“, málo času o samotě s pohledem dovnitř a zkoumáním svého vnitřního světa – to vše mi bránilo se dostat k sobě, ke své podstatě. Symbolikou zmíněných věcí bylo ve snu bláto a davy lidí, které mi bránily v mé cestě.
- To, že se mi v závěru snu povedlo shledat a obejmout se s děvčátkem také znamená, že jsem udělala na své cestě už kus práce. Okamžik objetí byl pro mě velmi léčivý moment a silný zážitek. Setkala jsem se se svým vnitřním dítětem. Zažila jeho radost. Přišlo velké pochopení.
4. AKCE – následná reakce na poznatky ze snu
„Sny nás vedou do akce. Ve snech potkáváme sami sebe a části sebe, známé i zcela cizí. Pomoci výkladu dochází k procesu rozpoznávání, rozpomínání a poznávání sebe sama.
Abychom byli šťastnější, spokojenější a celistvější, je třeba integrovat poznání přinesené snem a pochopené výkladem do našeho života. Je nutné konat. Něco přestat dělat, něco začít dělat, něco začít dělat jinak. A dále sledovat své sny, abychom viděli, co na změnu našeho chování říká naše duše.“
A co jsem udělala po rozboru svého snu já?
Vrátila jsem se v myšlenkách do těch tvořivých momentů v dětství. Začala jsem přemýšlet, co bych mohla vyrábět teď v dospělém věku. Již si tedy hledám cestu zpět k rukodělným pracím. A dostala jsem při tom úžasný nápad na konkrétní výrobky: lapače snů a ještě něco dalšího. Už jen to mě moc potěšilo.
Začala jsem více naslouchat svému vnitřnímu dítěti a sobě. Mám například chuť být o víkendu sama a spontánně se rozhodovat, co budu dělat? Takže žádné plánování předem nebo vyřizování úkolů? Reaguji na momentální impulzy. A zažívám krásné momenty sama se sebou. Věnuji si lásku a pozornost.
Hodně také přemýšlím nad tím, kde ve svém životě můžu ubrat a co je potřeba zjednodušit.
V myšlenkách a ve svém srdci se často vracím k léčivému momentu a pochopení ze snu. Pomáhá mi to nesejít ze své cesty.
V neposlední řadě jsem se rozhodla tento svůj léčivý sen sdílet s vámi 🙂
A co můžete teď udělat vy?
Věnujte pozornost svým snům. Zapisujte si je. Vyprávějte je svým přátelům. Přemýšlejte nad nimi. Navazujete tak kontakt se svým vnitřním světem. Věnujte čas sami sobě. O samotě. Mějte se rádi. Pečujte o své vnitřní dítě. Vraťte se v myšlenkách do dětství, čemu jste se jako děti věnovali.
Pokud si stále nejste jistí, že do práce se sny chcete jít, potřebujete víc namotivovat, přečtěte si můj eBook Síla snových poselství ke stažení zdarma nebo tento článek.
Pokud budete mít chuť cokoliv sdílet, neváhejte. Ať už veřejně na mé fb stránce nebo soukromě na můj e-mail info@dasadulinova.cz.
