Do zápiSNÍČKU si ráno píši: „… bylo nás několik na nějaké cestě, pouti. Další obraz – v místnosti je hodně lidí. Vepředu se postavil muž ve fialovém obleku. Znám ho. Později začal chodit kolem těch lidí a v rukou držel harmoniku. A v závěru na ní zahrál útržek krásné skladby…..“
„Pamatuji si dnes ze snu jenom takové fragmenty“, říkám si, ale i tak se pokusím odhalit, co se mi snaží můj sen sdělit. Cítím, že se v něm skrývá nějaký cenný odkaz.
Intuitivně se nejdřív začínám zabývat symbolem „harmonika“, zadávám to slovo do vyhledávače elektronické knihy, kterou při práci se sny používám. A v ten moment mi to udeří do očí. V tom slovu je MONIKA! Vzrušením úplně ztuhnu. A to proto, že si uvědomím, že: Har = harmonie a Ha = Hasalová.
Dalším uvědoměním je, že ten muž, kterého znám, prošel Univerzitou vědomého života, kterou vede Monika Hasalová. Nakonec jsem přišla na to, že fialová je duchovní barva. Ještě k tomu všemu ta skupina lidí na společné cestě…
AHA! Docvaklo mi to….. Už nemusím číst, co k symbolu „harmonika“ píše literatura. Na řešení mě navedla moje intuice. Vím, co je poselstvím tohoto snu. Ten sen je prostě dokonalý.
V období před tímto snem jsem byla ve fázi rozhodování, a to kterým směrem se vydám v roce 2019, co se týče svého dalšího vzdělávání a osobního rozvoje. Výcvik xy anebo Moničina Univerzita vědomého života? Myslela jsem si, že mám vybráno a už jsem skoro zaplatila zálohu za výcvik. Ale zastavila mě jeho cena. Tak si říkám, že ještě počkám, že je ještě čas na rozmyšlení. A Univerzita už prvním blokem začala, takže jsem ji pustila z hlavy…..
Den před tím snem jsem se zúčastnila večerního semináře o přechodových rituálech, který vedla Monika. Na jeho konci nás „v reklamním okénku“ informovala, že letošní Univerzita sice už začala, ale je možné se ještě připojit…..
Moje rozhodování, kterou cestou se vydat, bylo u konce. Hned na druhý den po svém snu jsem se na Univerzitu přihlásila.
Jaké to byly pocity?
Pro vás, kteří můj článek čtete, je to „jen“ příběh. Pro mě to ovšem bylo něco, co se mě hodně dotýkalo. Byla jsem tím celá nasáklá a fascinovaná. Takové silné pocity při práci se sny prožívám často. Je to krásné.
Pocity euforie bohužel netrvají věčně. Hned následující den se všechno více či méně vrací do svých starých kolejí. K takovým snům a pocitům, které potom následují, se vracím v těžkých obdobích. V době, kdy mě události stáhnou dolů, když cítím smutek, prázdnotu. Připomínám si tím, že život má hlubší smysl.
Kdybych svému snu nevěnovala v klidu dostatečnou pozornost, uniklo by mi toto důležité rozhodnutí, dále všechny následné pocity, a ještě bych zbytečně marnila energii a čas na další přemýšlení.
Sny všeobecně k člověku „chodí“ a je schopný si je zapamatovat, pokud odpočívá. Pokud není vystresovaný a „v jednom kole“. Pokud je například na delší dovolené a zastaví se. Anebo pokud žije v rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. V rovnováze mezi prací a relaxem.
Začít pracovat se sny znamená, že si je začnete zapisovat. Ideálně hned po probuzení. Sny se zdají těsně před probuzením. Ne vždy se mi chce hned sáhnout po tužce a zápiSNÍČKU, po probuzení si teda sen aspoň znova v duchu projdu a tím se mi uloží do paměti. Později se k němu můžu vrátit a zaznamenat si ho.
Při výkladech snů je dobré být plně v přítomnosti, s otevřenou myslí. Zkoumat emoce, symboly, které se v něm objeví. Dávat sen do kontextu toho, co se člověku momentálně v životě děje, co řeší. A pro mě je z tohoto snu novinkou – odkaz může být skrytý i ve slovu, takže někdy je třeba si všímat složení slova daného symbolu.
V rámci své tvorby pro vás připravuji kromě jiného i Návod na práci se sny v několika krocích na základě mých zkušeností.
Už nespočetněkrát se mi potvrdilo, že má smysl pracovat se svými sny. Že to není jenom ztráta času. Že nám pomáhají. Že jde o přímý kontakt s naší duší. Z jednoho semináře si pamatuji myšlenku, že nevyložený sen je jako nepřečtený dopis.
Autor knihy Práce se sny, pan Jiří Veselý, o snech píše:
„Sny jsou tak běžné, jako je třeba spánek nebo dýchání. Možná právě proto jim nevěnuje moderní člověk, vybavený mobilním internetem a kreditní kartou v kapse, patřičnou pozornost. Vždycky tomu tak ale nebylo. Přírodní národy a staré civilizace odedávna věděly, jaký potenciál se ve snech ukrývá.“